Výlety

Havraní

Havraní - dalším blízkým osídleným místem byla dnes již zaniklá osada (1,5 km severně od Velké Javorské) byla poprvé uvedena v zákupském urbáři v roce 1565 jako Rabenstein (Havraní). V roce 1654 zde žilo pouze 5 chalupníků,byla dokonce zde i chmelnice. V roce 1787 zde stálo 17 domů,v roce 1833 zde žilo 88 obyvatel v osmnácti domech. O rok později vesnici navštívil císař Josef II., jenž z Havraního vrchu přehlížel kraj. Proto tu na jeho počest byly vysazeny dvě lípy. V roce 1930 se obec jmenovala Rabštejn a žilo zde 67 obyvatel v 12 domech. V roce 1935 zde bylo 18 domů,byl zde spolek dobrovolných hasičů,hospoda a tabáčnická trafika. 

Dostupnost - z naší chalupy to vezmete po zelené nahoru přes horní část Velké Javorské. Až minete trafostanici, zbývá vám posledních pár metrů ke krásné vyhlídce na celé Lužické hory. Z vyhlídky zároveň můžete dále pokračovat na Strážný vrch či dolů na průzkum zaniklé obce Havraní nebo koupaliště v Horní P/olici. Do zaniklé obce vám to z naší chalupy zabere půl hodinky cesty, přibližně 1,5 km.

Bobří vodopády

Bobří vodopády - jedná se o přibližně osm metrů vysoké kaskádovité peřeje zaříznuté v čedičovém masivu kopce Tokaniště (535 m n. m.), kde voda Bobřího potoka podle aktuální vydatnosti padá z výšky 2 až 4 m. Největší průtok dosahuje potok při jarním tání, nebo vydatných lijácích. Přibližně 100 m po proudu pod Bobřím vodopádem se nachází na bezejmenném přítoku Bobřího potoka další vodopád. Po čedičovém skluzu stéká, při větším průtoku vody spíše padá z výšky přibližně osmi metrů potok a následně se vlévá z pravé strany do Bobřího potoka. Někdy jsou oba tyto vodopády označovány společně jako Bobří vodopády. Vodopád a okolí je oblíbeným cílem turistů a trampů, kteří zde často i táboří.

Dostupnost - Bobří vodopád je přístupný po zelené turistické značce z naší chalupy Velká Javorská (přibližně 2,5 km) po málo frekventované silničce až k rozcestníku a parkovišti Loučky. Poté odbočte dolů po proudu potoka, Procházku Bobří soutěskou zvládne každý turista, stezka není sjízdná pro kola. Po dešti jsou kamenité části stezky kluzké a v zimě je stezka podél potoka zledovatělá. Na několika místech stezka překonává potok a ne vždy se dá přejít po lávce.

Zaniklá obec Starosti

Starosti - čtyři kilometry od malého městečka Verneřice vznikla v 18. století v sousedství Louček osada truhlářů, kteří se zabývali výhradně výrobou nových typů tkalcovských stavů pro Leitenbergovu manufakturu. Osada o velikosti devíti domů byla osídlena od počátku až do odsunu Němců po skončení druhé světové války pouze německým obyvatelstvem. V současnosti je celá v soukromém vlastnictví. Na začátku dvacátého století zde vzniklo občanské sdružení "Starosti" jehož cílem bylo oživit tuto zapomenutou osadu, resp. znovu zde vystavět autentické domy s komunitním centrem i řemeslnými dílnami, fungující z vlastních zdrojů. Osada však stále chátrá.

Dostupnost - do zaniklé obce Starosti se dostanete Po zelené turistické značce z parkoviště Loučky směr Kravaře. Po kilometrovém sestupu u kopce se u ostré zatáčky dáte po cestičce rovně a po 150m narazíte na zaniklou kolonii Starosti. Z naší chalupy je to do Starostí 3,3 km.

Röslerova naučná stezka

Röslerova naučná stezka - na čtyřech panelech mapuje předválečnou historii obce, místní pověsti a její významná místa. U prvního panelu se zájemci seznámí s předválečnou historií rodiny Rőslerů, kteří se zasloužili o rozvoj obce Merboltice, původně Mertendorfu. Mimo jiné se dozvíte o zpřístupnění Strážného vrchu pro turistické účely nebo o založení zájmových spolků v obci. Další zastavení je zaměřené na předválečnou historii obce a lidovou architekturu takzvaných podstávkových domů. Třetí infopanel nabízí místní pověsti o rytířově skoku a zvonkovém kameni. Je určen především dětem a pojatý hravou formou komiksu. Mimo poznání tam nejmladší návštěvníci naleznou i zábavnou didaktickou hru. Využití Strážného vrchu pro turistiku, stavby rozhleden, turistické útulny a později i výletní restauraci s kuželníkem přibližuje poslední místo stezky. Návštěvníci se tam mohou dozvědět také o vojenském tažení Merbolticemi, návštěvě císaře Josefa II., dolování u paty Strážného vrchu a historii zaniklé obce Havraní.

Dostupnost - Od Strážného vrchu se vydáte dolů směrem k obci Merboltice. Naučná stezka je naistalována práve v tomto klesání do Merbiltic a vede kolem Strážné věže (Rytířův skok) a Zvonkovém kameni. Délka stezky 1,6 km.

Koupaliště Horní Police

Koupaliště Horní Police - oblíbené koupaliště v blízké obci Horní Police. Prostorný betonový bazén o rozměrui 70 x 50 m se skokanským můstkem a pravidelnou kontrolou vody. V letní sezóně otevřeno od 10 - 18 hodin. V areálu převlékárny, sociální zázemí, hřiště a hospůdka s točenými nápoji. 

Dostupnost - Od chalupy se vydejte pěšky na Havraní vrch a poté dolů do menších osad Novosedla a Podlesí a poté na začátek obce Horní Police. Cesta na koupaliště vám zabere asi 1,5 hodiny a měří 5,5 km. Z Horní Police se pak lze dostat zpěr autobusem, který jezdí několikrát denně přímo do Velké Javorské. Cesta se dá sjet i na kole a zpět po silnici přes Heřmanice a Valteřice.

Poutní místo Horní Police

Poutní areál v obci Horní Police na Českolipsku v dnešní podobě pochází z 18. století, kdy proběhla přestavba římskokatolického kostela a jeho okolí v barokním slohu. Areál je chráněn jako kulturní památka a v roce 2018 byl prohlášen za národní kulturní památku. Původně zde stával kostelík z doby Berků z Dubé, pro velký zájem věřících (poutě roku 1682 se zúčastnilo 4 000 osob) nedostačoval. Tehdejší farář Michael Gabriel Jantsch požádal o pomoc hejtmana panství Jana Jiřího Hentycha a společně se obrátili na saského vévodu Julia Františka, majitele zákupského panství, ke kterému Horní Police náležela, se žádostí o rozšíření kostela. Vévoda žádosti vyhověl. Původní malý kostelík dal zbořit a na jeho místě pak nechal vystavět nový, podstatně větší kostel. Sám se jeho dokončení nedočkal, neboť zemřel roku 1689, ale jeho zbožná dcera, toskánská velkovévodkyně Anna Marie Františka stavbu podpořila.

Barokní poutní areál, jak jej známe dnes, se začal stavět roku 1689 podle návrhu architekta Julia Broggia a dokončil jej až jeho syn, Octavio v roce 1723 z popudu již zmíněné vévodkyně. Skládá se z trojlodního kostela Navštívení Panny Marie s neobvyklou dispozicí sakristie (půdorys písmena U), trojkřídlého ambitu s kaplemi, hřbitova a trojkřídlé budovy fary s hospodářským příslušenstvím. V budově fary jsou v přízemí zachovány barokní klenby. Vévodkyně nechala v letech 1722 až 1725 přistavět dvě postranní lodi chrámu, před něj zvonici, ambity a faru.

Fara byla v roce 1723 povýšena na arciděkanství. Působili zde i čtyři kaplani. Do nového areálu dorazilo v roce 1724 na svátek Navštívení P. Marie kolem 35 000 poutníků a tento počet byl obvyklý i v letech dalších. Tehdejší oslavy, jejímž vyvrcholením byla třešňová pouť, trvaly až 8 dní. Konaly se podle starého liturgického kalendáře – od 2. července. Dne 6. prosince 1736 papež Klement XII. udělil polickému arciděkanovi papežským breve právo používat pontifikálie „ad instar Abbatum”. Tímto privilegiem se hornopoličtí duchovní správcové stali infulovanými arciděkany. A dne 30. ledna 1737 pak papežský dekret zveřejnil v litoměřické diecézi užívání pontifikálií polickým arciděkanem.

Dostupnost - Od chalupy se vydejte pěšky na Havraní vrch a poté dolů do menších osad Novosedla a Podlesí a poté na začátek obce Horní Police. Cesta na poutní místo vám zabere asi 1,5 hodiny a měří 5,5 km. Z Horní Police se pak lze dostat zpěr autobusem, který jezdí několikrát denně přímo do Velké Javorské. Cesta se dá sjet i na kole a zpět po silnici přes Heřmanice a Valteřice.

Víťova rozhledna

Víťova rozhledna - nad obcí Náčkovice v nadmořské výšce 616 m.n.m. byla v roce 2003 vystavěna 21 metrů vysoká vyhlídková věž s rozhledem od Teplic, Ústí n/L, Roudnice, Štětí, Mělníka a Doks vč. výhledu na Ještěd. Vyhlídková plošina je 8,5 m.

Sezóna zahájena od 13. dubna 2024 do 31. října 2024. Duben, květen, září, říjen (sobota - neděle od 9.00 - 17.00), červen (úterý - neděle od 9:00 - 17:00). Červenec, srpen (pondělí - neděle od 9.00 - 17.00)

Dostupnost - Od chalupy se vydejte pěšky přes Loučky a Verneřice, poté odbočte vlevo a u obce Mukařov na odbočce doprava k vesničce Náčkovice.

Liščí stezka

Liščí stezka - je turistická trasa dlouhá 5,4 km, která vede okolím Kravař v Čechách a Raného. Je po celé délce značená a rozdělená na několik úseků je umístěno 7 zastavení doplněných dřevěnými plastikami lesní zvěře a vodníka. Stezka je vhodná pro pěší, cyklisty či maminky s kočárky. Stezka zčásti prochází památkovou rezervací Rané a tečuje památkovou rezervaci Janovice.

Dostupnost - Od chalupy po zelené kolem Bobřích vodopádů a dále kolem zaniklé obce Starosti až k silnice u vesničky Veliká. Zelená turistická značk a se přímo napojuje na Liščí stezku, která vede přes Janovice, Ranné a Kravaře. Z Kravař je možno se dostat zpět auobusem do Velké Javorské.

Vesnické památkové rezervace Janovice a Rané

V Janovicích a Raném, které jsou součástí obce Kravaře, se nachází mnoho roubených domků a hrázděných domů z 18. a 19. století. Proto byly obě vesnice vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací lidové architektury. Těmito vesničkami vede naučná Liščí stezka, která končí v obci Kravaře, kde se nachází známá Vísecká rychta, která je největší (33 × 17 × 28 m) roubené obytné stavení v Čechách s expozicí lidového bydlení, umění a architektury.

Dostupnost - Od chalupy po zelené kolem Bobřích vodopádů a dále kolem zaniklé obce Starosti až k silnice u vesničky Veliká. Zelená turistická značk a se přímo napojuje na Liščí stezku, která vede přes Janovice, Ranné a Kravaře. Z Kravař je možno se dostat zpět auobusem do Velké Javorské.

Kravaře v Čechách

Obec Kravaře (německy Graber) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, zhruba dvanáct kilometrů jihozápadně od České Lípy. Žije zde 798 obyvatel. Kravaře jsou od roku 1995 chráněny jako vesnická památková zóna, vesnice Janovice a Rané, které jsou administrativně součástmi obce Kravaře, jsou vesnické památkové rezervace. V obci se nachází barokní sloup z roku 1708. Roku 1251 do Kravař zavítal král Přemysl Otakar II. V roce 1273 Kravaře byly tržním městem. Již v roce 1384 měla obec svého faráře a farní kostel Narození Panny Marie, ten byl zcela zničen při požáru v roce 1646, ale brzy poté byl obnoven.

Od 14. století se stali držiteli panství Berkové z Dubé a z Lipé. Po vládě Vartenberků, za nichž bylo spojeno panství kravařské se stvolínským, přešly kravařské majetky na Hrzány z Harasova. Roku 1646 stvolínské panství koupil kardinál Harrach (1598–1667) pro budoucí biskupství litoměřické. V pozdějších letech litoměřičtí biskupové velmi městečku pomohli, např. biskup Schleinitz místním cechům pomohl obnovit jejich privilegia, později biskup Hille založil školní nadaci pro chudé děti. Z cechů zde byly uváděny řeznický a roku 1672 Kravařský cech krejčích. V letech 1827 až 1828 byla postavena radnice. Dne 26. září 1860 městečko postihl ničivý požár, vzešlý z pekárny. I přes pomoc dobrovolných hasičů z Úštěka a České Lípy shořelo 92 domů včetně školy a 110 hospodářských stavení. Škoda byla vyčíslena na 700 000 zlatých. 

Vísecká rychta je největší (33 × 17 × 28 m) roubené obytné stavení v Čechách s expozicí lidového bydlení, umění a architektury. Tato monumentální stavba bývala rychtou obce Vísky, původně samostatnou do roku 1849, kdy se spojila s městečkem Kravaře. Nechal ji postavit rychtář Václav Kern roku 1797. Krátce po druhé světové válce byl objekt ještě obydlen, pak užíván jednotným zemědělským družstvem, po rekonstrukci zde byla roku 1986 zpřístupněna expozice muzea. Dnes je tedy součást Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Dostupnost - Od chalupy po zelené kolem Bobřích vodopádů a dále kolem zaniklé obce Starosti až k silnice u vesničky Veliká. Zelená turistická značk a se přímo napojuje na Liščí stezku, která vede přes Janovice, Ranné a Kravaře. Z Kravař je možno se dostat zpět auobusem do Velké Javorské.

Zřícenina hradu Ronov

Ronov je zřícenina hradu severovýchodně od Blíževedel ve výšce. Nachází se na vrcholu kopce Ronov (552m), který je součástí Ralské pahorkatiny. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Populární vyhlídková dominanta mezi Kravaři a Blíževedly je bránou do krajinné oblasti Kokořínska. 

Nejstarší přímé zprávy o hradu pochází z patnáctého století. Roku 1438 jej vlastnil Vilém z Ilburka, který hrad významně přestavěl. Po roce 1538 se hlavním vrchnostenským sídlem stala stvolínecká tvrz, a Ronov se postupně změnil ve zříceninu.

Dostupnost - Od chalupy po zelené kolem Bobřích vodopádů a dále kolem zaniklé obce Starosti až k silnice u vesničky Veliká. Zelená turistická značk a se přímo napojuje na Liščí stezku, která vede přes Janovice, Ranné a Kravaře. Z Kravař poté směrem pod hlavní silnicí a nádraží až na vrchol kopce Ronov. Z Kravař je možno se dostat auobusem do Velké Javorské.

Levín

Městys Levín (německy Lewin, či též Leben) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v něm 160 obyvatel. Leží ve východní části Českého středohoří pod vrcholem Sedlo nad údolím Loubního potoka. Obcí probíhá okresní silnice z Úštěka do Verneřic a silnice z Muckova do Velkého Března. Dominantou obce je zvonice se zříceninou hradu Levín na zalesněném pahorku nad obcí a na náměstí kostel Povýšení sv. Kříže ve tvaru rotundy.

Městečko bylo jedním z nejvýznamnějších středisek keramické výroby nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Od 15. století je spojeno s hrnčířskou tradicí, keramika se zde vyráběla nepřetržitě 600 let. V Levíně se nachází památky městské i venkovské architektury. Po rozsáhlém požáru roku 1791 byly místo dřevěných domů postaveny zděné budovy v klasicistním nebo barokním stylu a ty změnily podobu městečka i jeho centrum. Dochovalo se zde i několik dřevěných roubených chalup, postavených v 18. a 19. století. Z hradu postaveného ve 13. století zbyly jen pozůstatky zdí.

Dostupnost - Do Levína se dostanete automobilme přes Verneřice a Lovečkovice za čtvrt hodiny. Z Levína pak můžete podniknout pěší výlet na jednu z dominant Českého středohoří, kopec Sedlo (726m). Z Levína sem vede několik turistických tras.

Úštěk

Úštěk (německy Auscha) je město v okrese Litoměřice, kde žije přibližně 2 900 obyvatel. Je tvořen malým historickým jádrem, dvěma předměstími a 21 vesnickými místními částmi. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 metrů na rozhraní CHKO České středohoří a Kokořínsko. 

Nejhodnotnější částí města je jeho střed s mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy, prohlášený památkovou rezervací. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům (Kolja, Rebelové, Králíček Jojo ad.). V okolí města je krásná krajina s několika rezervacemi a severně od města je veliký rybník s veřejným koupalištěm Chmelař.

Město Úštěk je od roku 1980 městskou památkovou rezervací, nejmenší v České republice. Historický Úštěk byl až do druhé poloviny 19. století uceleným sídelním útvarem. Předmětem ochrany památkové rezervace je tak dochovaný půdorys ulicové zástavby sledující hřeben pískovcového ostrohu spolu s dobře zachovalou pozdně gotickou zástavbou. V městečku je několik příjemných kaváren a restaurací a každý rok zde probíhají oblíbené trhy. 

Z Úštěku lze vyrazit po turistické žluté přes vesničku Ostré na místní Kalvárii nebo na zříceninu hradu Helfenburk.

Dostupnost - Do Úštěku se dostanete automobilem přes Kravaře za čtvrt hodiny. Z Úštěku lze vyrazit po turistické žluté přes vesničku Ostré na místní Kalvárii nebo na zříceninu hradu Helfenburk.